Prognóza: Nemocných v ČR začne přibývat po stovkách měsíčně. Vakcína by stát mohla přijít až na jednu miliardu korun.
Virus H1N1, známý jako nositel tzv. prasečí chřipky, o sobě v Česku dává vědět s čím dál větší razancí. Zatímco ještě na konci května úřady na českém území evidovaly jediného nakaženého, v půlce července jich bylo jednadvacet a na konci minulého měsíce počet pacientů stoupl na sto čtyři. Jen za posledních pět dnů se toto číslo navýšilo o devatenáct. Ministerstvo zdravotnictví včera potvrdilo, že Česko má ke včerejšímu dni sto třicet pět pozitivních případů této nemoci.
Berlín - „ Navýšení plateb dopadlo lépe než jsme očekávali. Přesto však zbývá mnoho problémů k řešení." Těmito slovy komentoval předseda představenstva Spolkového svazu smluvních lékařů, Andreas Köhler, prvé plošné výsledky reformy plateb lékařů.
Podle nich stoupla v prvním čtvrtletí celková úhrada ve srovnání s loňským čtvrtletím o 7,8%.
Úhrnem za celý rok obdrží lékaři a kliničtí psychologové na platbách odhadem 31,6 mld Euro. Zhruba 65 % všech lékařů z reformy profituje, to ale znamená, že přibližně třetina praxí obdržela v 1.čtvrtletí menší úhradu než v předchozím roce.
Touto otázkou se zabývá mnoho lékařů sloužících na ambulancích zejména ve velkých městech, kteří pacientům a jejich příbuzným neustále vysvětlují, že mají dvě volná lůžka pro nadcházející noc a proto jsou nuceni odeslat pacienta, jehož stav to umožňuje, dle „spádu". Přitom často i vedení jednotlivých zařízení přehlíží existenci tzv. uličníků, podle kterých je např. Praha rozdělena dle spádu do jednotlivých nemocnic a hrozí postihem svým zaměstnancům, kteří pravidlo dodržují. Často tak činí i Rychlá záchranná služba, pokud jí to umožňuje zdravotní stav pacienta.
Jak tento problém upravuje naše legislativa?
V roce 2007 tvořil podíl podle statistiků 6,8 procenta, nižší byl jen v Turecku a Polsku.
Podíl českého zdravotnictví na HDP je jeden z nejnižších mezi zeměmi OECD. V roce 2007 tvořil podle statistiků 6,8 procenta, nižší byl jen v Turecku a Polsku. S Českem zhruba srovnatelné byly Korea, Slovensko a Irsko. Nad 10 procent se pohybovaly Francie, Německo a Rakousko. Největší podíl, téměř 2,5 násobný oproti Česku, spotřebovalo zdravotnictví USA. Vyšší podíl však nevypovídá nic o efektivitě využití vynaložených prostředků.