Blog

Jelikož připravujeme článek o převodu nestátního zdravotnického zařízení ve vlastnictví fyzické osoby na společnost s ručením omezeným, připomeňme si postup při jeho zakládání.

Po obdržení provozního řádu a rozhodnutí o jeho schválení, které vydává příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, hygienická stanice (viz. Jak získat Provozní řád nestátního zdravotnického zařízení), jste připraveni k podání žádosti o registraci nestátního zdravotnického zařízení.

Již 12 let klesá počet absolventů lékařských fakult v USA, kteří se rozhodnou pro práci lékaře v primární péči. Ta v USA zahrnuje praktické lékaře, internisty, pediatry a někdy i gynekology. V současné době představuje primární péče třetinu pracovní lékařské síly. Poklesl počet rezidenčních míst pro internisty, kteří bývají v USA řazeni do primární péče, z 328 v roce 1999 na 247 v roce 2009.

Mnoho provozovatelů webových stránek se denně „spálí" díky neúplným nebo nespolehlivým údajům uváděným na svých internetových stránkách. Při tvorbě webových stránek by se nic nemělo nechávat náhodě.

V Německu je tato problematika přesně určena právními předpisy. Lékařské praxe využívají pro své zviditelnění internetu stále častěji. Při vytváření webové stránky se především musí dbát na právní zvláštnosti s ohledem na riziko spojené s ručením. Tato forma prezentace slouží lékařům zpravidla k tomu, aby veřejnosti představila vlastní činnost v sektoru medicíny. Při tom má vzrůst povědomost lékařské praxe.

Na konferenci Asociace evropských generických výrobců v Barceloně její představitelé prohlásili, že větší zavedení generických přípravků na trh by vedlo k dalším významným úsporám zdravotnických výdajů. V tomto směru má náskok Severní část Evropy, kde byla strategie používání generik přijata již dříve. Na konferenci dále zaznělo, že patent neznamená automaticky inovativní přístup. Lékarníci by měli být motivování k prodeji generik, a to i přes jejich nižší cenu a tedy i marži, stejně tak lékaři by cestou objemové regulace měli být nuceni preferovat generika.

Švédští ekonomové v nedávno publikované studii porovnávající spotřebu onkologických preparátů v pěti sledovaných zemích prokázali, že nejvíce se na pacienta vydá za tento druh léčby ve Francii a nejméně ve Velké Británii. Data IMS z období 1998 až 2008 dále ukázala, že úroveň spotřeby tohoto druhu léků v Německu, Španělsku a Itálii byla přibližně stejná. Ze studie dále vyplývá významně nižší používání zejména novějších a tedy dražších preparátů ve Velké Británii. I když podle autorů nelze tyto údaje zevšeobecňovat na celou onkologickou léčbu, sami však dále uvádějí, že např. počet operací plic ve srovnání se Švédskem z identické indikace karcinomu plic je ve Velké Británii poloviční.