Blog

Pokud nedojde ke všeobecné shodě o podobě základních parametrů statní moci, jako např. organizace zdravotnictví, pak čekají politiky, zejména po volbách, složité rozhovory a velmi obtížně se hledají kompromisy. Posledním příkladem je situace v povolebním Německu, kde koaliční partner stran CDU/CSU, tedy stran bývalé velké vládní koalice s SPD, strana FDP výrazně zpochybňuje existenci základního stavebního kamene uskutečněné reformy a to tzv. Zdravotního fondu.

Minulý týden přinesl server www.ihned.cz článek Paradoxně bohaté pojišťovny od Prof.MUDr.Ing. Petra Fialy, našeho předního odborníka na ekonomiku a organizaci zdravotnictví, jenž obsahuje velké množství údajů, které by neměly zapadnout. Tyto údaje totiž poměrně přesně vystihují reálnou situaci našeho zdravotnictví. Zkusme ji nyní popsat řečí čísel, tak jak je přináší data ÚZIS.

Právní řád upravuje problematiku informovaného souhlasu dvěma právními předpisy: za prvé - je to ústavní čl.5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, která je známá také jako tzv. Oviedská úmluva o biomedicíně. Ta se do našeho právního řádu dostala vyhlášením pod č.996/2001 Sb. mezinárodních smluv. Druhým předpisem je zákon č.20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, který tuto problematiku řeší 23 paragrafem, v odstavcích 1. a 2. v platném znění.

V minulých týdnech se britská National Health Service (NHS) často označovala i v našem tisku za příklad neuspokojivě fungujícího systému. Je tomu opravdu tak? Člověka pocházejícího z naší, tak silně polarizované společnosti, potom překvapí, když v proslovu šéfa opoziční britské konzervativní strany Davida Camerona zazní slova o tom, že je hrdý na systém, kdy člověk s nemocným dítětem v náručí nemusí na pohotovosti přemýšlet o tom, zda si sebou nezapomněl vzít kreditní kartu.

Ve Španělsku funguje systém zdravotní péče financovaný ze zdravotního pojištění, jehož model řízení je však v každé ze 17 autonomních oblastí odlišný.

Co se týká hlavních sledovaných ukazatelů zdravotní péče, Španělsko se nachází v průměru či nadprůměru Evropské unie: v roce 2004 byla střední délka života 80,4 (EU 79,7) let, kojenecká úmrtnost 4,2/1000 dětí. Počet ambulantních vyšetření na obyvatele ve stejném roce byl 9 oproti průměru EU 5,8. Přitom výdaje na zdravotnictví na hlavu byly při přepočtu dle parity kupní síly v roce 2006 ve Španělsku 2100 dolarů , v Německu 4300, v USA dokonce 6700 dolarů (v ČR 1490).