Blog

V roce 2006 bylo v systému veřejných informačních služeb ve zdravotnictví registrováno 143 pracovišť včetně Národní lékařské knihovny, ve kterých lze nalézt 2 milióny svazků. Internetové prezentace těchto pracovišť nalezneme na www.knihovny.net nebo je adresář jednotlivých pracovišť k dispozici na stánce www.nlk.cz.

Odpověď na první část otázky v titulku zní: webové vyhledávače, odborné licencované databáze, elektronické katalogy knihoven, odborné licencované databáze, časopisy a monografie.

Podle prezidenta Královské společnosti chirurgů (Royal College of Surgeons) Johna Blacka bude mít realizace Evropské direktivy upravující pracovní dobu (EWTD), uplatňované od 1.srpna, katastrofální důsledky pro Národní zdravotní službu (NHS) a povede k zavedení „nebezpečných pracovních postupů".

Limitace pracovní doby na 48 hodin bude mít podle Dr.Blacka za následek prodloužení čekacích lhůt a mohla by vést dokonce i k zavírání nemocnic. Tato direktiva způsobí úbytek 0,5 miliónu hodin poskytování zdravotní péče za rok. Zvláště složitá je situace u mladých lékařů, jejichž pracovní doba bývá podstatně delší.

Nikde není syndrom vyhoření tak častý jako v univerzitních klinikách. Rovněž na klinice Mayo je tento syndrom velice dobře znám, tamní lékaři jsou totiž obzvlášť ctižádostiví a tráví mnoho času přípravou publikací v odborném tisku (Archives of Internal Medicine, NEJM, BMJ....). Překážky v kariérním žebříčku vedou rychle k frustraci z povolání a k vyhoření.

Z ankety provedené internistou Tait Shanafeltem mezi 556 kolegy, z nichž 465 odeslalo dotazník zpět, vyplývá, že každý třetí lékař z kliniky Mayo naplnil příznaky tzv. Maslach kritéria (syndrom vyhoření), které sebou nese stopy emocionálního vyčerpání, odosobnění a pocit redukované výkonnosti.

Touto otázkou se zabývalo jedno z posledních čísel časopisu New England Journal of Medicine a my přinášíme některé z myšlenek, které budou (po naší vlastní zkušenosti se snahou o zavedení těchto principů) určitě zajímavé. Demokraty ovládaná vláda v USA hodlá svoje změny postavit na „fungujících" tržních principech ve zdravotnictví.

Které to jsou a jsou vůbec schopny zlepšit systém poskytované zdravotní péče bez vedlejších „škodlivých" účinků?

Podobně jako v jiných zemích světa jsou i na Novém Zélandu zdravotní výdaje nejdynamičtější položkou ve veřejném rozpočtu a i zde hrozí, že se dostanou mimo kontrolu. Stávajícím tempem, kdy růst zdravotních výdajů překračuje od roku 2001 růst HDP zhruba dvojnásobně, by se podíl zdravotních výdajů na HDP v roce 2050 zvojnásobil a byl by financovatelný pouze za cenu růstu kumulativního druhu dluhu veřejných financí na 80% HDP.

V minulém období zde proběhla reforma primární a nemocniční péče. Vydané prostředky na zdravotní péči byly navíc převážně použity na růst příjmů zdravotníků a přitom nedošlo k souběžnému navýšení poskytovaných zdravotních služeb a dokonce se začaly prodlužovat čekací doby na operace atd.