Blog

Lze označit váš příjem alkoholu za rizikový?

27. 1. 2013

Pokud odpovíte kladně na otázku, zda jste byl schopen za uplynulý rok během jednoho dne vypít víc než 5 drinků (ženy čtyři a více), tak patříte do skupiny rizikových konzumentů alkoholu. Tato 23 procentní část populace však sama sebe většinou nevnímá jako ohroženou důsledky konzumace alkoholu. Obyvatelstvo lze rozdělit podle vztahu k alkoholu na abstinenty (33%), mírné pijáky (35%), dále tzv. risk drinking konzumenty, kteří mají mnohem blíže ke skupině závislých (9%). Dalším diagnostickým kritériem zmíněného risk drinking je týdenní konzumace 15 a více drinků pro muže, pro ženy 8 a více.

Alkohol v  USA podle článku P.D. Friedmanna Alcohol Use in Adults v New England Journal of Medicine přispívá každoročně k 79 tisícům úmrtí a včetně sociálních nákladů způsobí škody za cca 223.5 mld. dolarů.

Posthospitalizační syndrom

21. 1. 2013

H.M. Krumholz, autor nedávného článku v New England Journal of Medicine, definoval posthospitalizační syndrom jako stav následující přibližně 30 dní po hospitalizaci pro akutní onemocnění, ve kterém se pacient nachází v období přechodně zvýšeného rizika další nemocnosti, často bez vztahu s původní diagnózou.

Dokládají to údaje z amerického programu péče o seniory Medicare, kdy každého pátého hospitalizovaného je nutné rehospitalizovat a ve většině případů se příjmová diagnóza rehospitalizace liší od té původní. U srdečního selhání se např. jedná o jinou diagnózu z 63%, pro bronchopneumonii 70,9%, CHOPN 63,8 %. Není překvapením, že mezi těmito novými diagnózami hrají prim pneumonie a jiné infekce, srdeční selhání, dále gastrointestinální problémy, metabolické disbalance, psychická onemocnění, traumata a další onemocnění.

Pokus o finanční restart VZP: když chybí peníze, tak pomůže stát

16. 1. 2013

Reformy ve zdravotnictví. Zásadní změny zatím neplatí. Otázkou je, zda bude vláda rok před volbami prosazovat nepopulární kroky. Ten více než dva roky starý vládní program vypadá na první pohled jako obyčejné úřednické prohlášení, ale ve skutečnosti se v něm skrýval pokus o největší změnu v českém zdravotnictví.

Prosinec 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu:

13. 1. 2013

Podle analytiků (Deloitte a Thomson Reuters) klesla v letech 2010-2011 a 2011-2012 návratnost investic, které farmaceutické firmy investovaly do výzkumu a inovací, a to z 7,7 na 7,2% vložených finančních prostředků. Naopak dobrou zprávou pro tento průmysl je, že hodnota nových produktů, které se podaří uvést na trh, se ve stejném období zdvojnásobila (ze 193 mld na 378 mld). Náklady na  uvedení nového léku včetně vývoje a schvalovacího procesu nyní představují v průměru 1,1 miliardy dolarů. Zvyšuje se i celkový počet léků, které se nacházejí v závěrečné fázi schvalovacího procesu z 35 v letech 2010 -2011, na 78 v letech 2011-2012. Počet léků, jejichž vývoj byl zastaven v preklinické fázi, ve stejném období prakticky stagnoval na 19 a 22, což u 7 z 12 hodnocených společností mělo podstatný vliv na hodnotu jejich akcií.

Nová vyhláška o úhradách za zdravotní péči pro rok 2013

1. 1. 2013

Ministerstvo zdravotnictví vydalo v posledním dnu roku Vyhlášku o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 č..475/2012 Sb. V této zemi už je zřejmě pravidlem podobný klíčový dokument nebo např. klíčové daňové sazby přijímat a publikovat na poslední chvíli.  

V loňském roce jsme při představování stejné vyhlášky napsali:

…. Deklarovanou prioritou MZ v úhradové vyhlášce je segment lůžkové péče, ambulantní specialisté „se musí v roce 2012 uskromnit ve prospěch akutní lůžkové péče.“

Jak tedy nejenom ambulantní specialisté ve vyhlášce pro rok 2013 dopadli?