Blog

ÚS zrušil některá ustanovení zákona o zdravotních službách. Jedná se například o paragrafy ukládající provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení povinnost tzv. přeregistrace. Změny se dočká i úprava zakládající časové omezení dříve vysloveného přání pacientů, která může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče. Další změna se týká Národního registru zdravotnických pracovníků. Podle ústavních soudců byl rozsah povinně sdělovaných a zveřejňovaných údajů o zdravotnických pracovnících příliš široký. Souvisejícím Národním zdravotnickým informačním systémem se Ústavní soud z procesních důvodů detailně nezabýval.

Nový ředitel největší tuzemské zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek je pro odborníky i své kolegy spíše záhadou. O tom, že instituci, kterou ročně proteče 200 miliard, dostane na starost dvaačtyřicetiletý úředníkministerstva zdravotnictví, ale rozhodl po dlouhých poradách sám premiér Petr Nečas.

Přesně před dvěma týdny si schůzku u premiéra domluvil jeho spolustraník a zároveň zdravotnický expert ODS Boris Šťastný. A prosadil si, že největší pojišťovnu v zemi koaličnímu partnerovi TOP 09 určitě nepřenechají. Začalo dlouhé hledání, z něhož se nakonec vylouplo jméno ne příliš známého člena ODS Kabátka. 

Při příležitosti 10. výročí přijetí zákona o eutanázii a lékařem asistované sebevraždě (2002) vyšla v Lancetu práce holandských autorů (Bregje D. Onwuteaka-Philipsen a spol.), která popsala dlouhodobé zkušenosti s těmito tolik diskutovanými postupy. Kromě Nizozemska byl podobný zákon ve stejné době přijat i v Belgii, poté v Lucembursku. Možnost tzv. asistované sebevraždy byla povolena ve Švýcarsku a v amerických státech Oregon, Montana a Washington.

Je důležité konstatovat, že v porovnání s r.okem 2001 (2,6% ze všech úmrtí), tedy rokem před zavedením eutanázie, se její frekvence v Holandsku významně nezvýšila, v roce 2010 byla její frekvence  2,8%. Dokonce přechodně klesla, cca 3 roky po jejím zavedení, na 1,7%. Identický vývoj byl pozorován i v sousední Belgii.

Trvalejší kyčelní kloub, operace bez jizev nebo šetrnější narkóza. Pacienti, kteří chtějí lepší zákroky, si za ně měli moci už od ledna připlácet. Místo toho budou dál čekat, zda na ně lepší péče zbyde. Plán na rozšíření zdravotnických nadstandardů se totiž hroutí. Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánoval seznam lepší péče za příplatek rozšířit o přibližně 70 položek. Pacienti měli získat větší možnost volby, zdravotnictví více peněz. Ale: "Řekli jsme si, že to odložíme, máme jen tři návrhy a kvůli těm se nevyplatí kohokoli provokovat. Od ledna nic zavádět nebudeme," říká Heger. Start projektu se tak odsune zřejmě o rok.

Tři důvody