Další silné skupiny, které v Česku podnikají ve zdravotnictví a provozujínemocnice a polikliniky.
Agel
Zdravotnická síť, v níž má většinový podíl miliardář Tomáš Chrenek.
V roce 2012 měl Agel rekordní obrat (10,9 mld. Kč), a posílil tak svoji pozici největšího soukromého poskytovatele zdravotnické péče ve střední Evropě.
622 mil. Kč
zisk před zdaněním za rok 2012
Ve srovnání s nekuřáky kuřák ztrácí až 10 let života (NEJM, Prabhat a spol.). Přitom pokud kuřák zanechá svého zlozvyku do 40 let svého věku, tak tím sníží riziko úmrtí ve srovnání s pokračujícím kuřákem o 90%. Pravděpodobnost, že se kuřák dožije 79 let je 2x menší než u nekuřáka (u mužů - kuřáků 26% oproti 61% nekuřáků, u žen 38% oproti 71%).
Norská studie se zabývala otázkou tzv. příležitostných kuřáků a konstatovala, že neexistuje jakési „bezpečné množství“ vykouřených cigaret (Nylenna A, Lancet 2013). Každopádně v závislosti na intenzitě kouření se riziko jednotlivých onemocnění liší. Existuje lineární závislost mezi počtem vykouřených cigaret a karcinomem plic, kouření také obecně zvyšuje riziko trombózy. Nejstrmější vzrůst rizika kardiovaskulární choroby je mezi nekouřením a vykouřením jedné až 4 cigaret denně.
Již sir Alexander Fleming, vynálezce penicilínu, v roce 1945 v interview pro New York Times varoval před jeho nadužíváním a s tím spojeným rizikem vzniku rezistence. V lednovém čísle časopisu NEJM byl publikován článek The Future of Antibiotics and Resistance (B.Spellberg a spol.), podle kterého se bakterie již miliardy let ve svém vývoji geneticky připravují na překonání „útoku na svou existenci“ a to pomocí předem připravených mechanismů, na základě kterých se později vyvíjí známý fenomén tzv. rezistence na antibiotika. Tento poznatek potvrzuje existenci na antibiotika rezistentních bakterií, starých více než 4 milióny let, nalezených v geologicky izolovaných místech jako jsou podzemní jeskyně (Bhullar a spol). A tak je potřeba poopravit všeobecné přesvědčení, že rezistence vzniká pouze v důsledku nadužívání a je potřeba na ní nahlížet jako na předem připravený adaptační proces ze strany bakterií.
Jak tedy bojovat s fenoménem, který podle výroční zprávy Světového ekonomického fóra představuje jedno z největších rizik pro existenci lidstva?
Změní se po letošních zkušenostech zatím spíše skeptický pohled české lékařské veřejnosti na očkování proti chřipce? O tom, že tuzemští lékaři pochybují o smysluplnosti takového opatření, svědčí relativně nízká pročkovanost české populace ve srovnání (4-5%) s námi srovnatelnými změnami (40%).
Složitostí problematiky se zabýval článek v únorovém čísle New England Journal of Medicine Epidemic Influenza – Responding to the Expected but Unpredictable (J.Bresee et al.). Podstatná je účinnost vakcíny, nedávná metaanalýza ukázala, že inaktivovaná vakcína měla v populaci mladých a středně starých Američanů 62% účinnost s jejím výrazným sezónním kolísáním (od 16 po 76%). Živá oslabená vakcína u dětí (ne však u dospělých) má účinnost vyšší. První údaje o letošní epidemii ukazují, že vakcína dosahovala výše zmíněné účinnosti a navíc obsahovala ty kmeny, se kterými se letos pacienti opravdu setkali.
V USA se rozhořel boj zástupců spotřebitelských skupin a průmyslu proti těm biotechnologickým firmám (podle New York Times např. firmy Amgen a Genentech), které lobují za přijetí legislativy omezující přístup tzv. biosimilars na trh. Farmaceutům by mělo být zakázáno zaměnit těmito léky originální představitele tzv. biologické léčby. Podobnou legislativu např. přijal zákonodárný sbor státu Virginie poměrem hlasů 91:6. Tato legislativa by mohla interferovat s připravovanými standardy federální FDA. Cílem je pochopitelně ztížit přístup levnější varianty léčby na trh. „Ohroženými“ originálními léky, které jsou určeny k léčbě revmatoidní arthritidy, patří Humira (adalimumab), Enbrel (etanercept) a v onkologii používané Herceptin (trastuzumab), Avastin (bevacizumab).
Podle konzultantské firmy IDEA Pharma, která již potřetí zveřejňuje svůj Productive Innovation Index, je v čele společností schopných úspěšně komercializovat objevené nové molekuly farmaceutická firma Johnson and Johnson. Firma obsadila první místo hlavně díky svému novému léku na léčbu karcinomu prostaty Zytiga (abiraterone).