Blog

Satelitní sympozium společnosti Teva, které proběhlo v rámci kardiologického kongresu v Brně, zahájil profesor Richard Česka svou přednáškou o studii VARO, ve které se hodnotil efekt intervence rizikových faktorů u běžné, neselektované populace. Zpočátku se věnoval obecné problematice klinických studií a hlavně složitosti interpretace jejich výsledků v porovnání se skutečností konkrétních, často polymorbidních nemocných, zatížených polypragmazií a nesplňujících kritéria známých klinických studií. Tyto podmínky splňovala studie VARO, do které bylo zařazeno cca 3 tisíce pacientů s průměrným věkem 61 let (21-94 let). Jednalo se o značně heterogenní skupinu, u které 30.5 % bylo zatím bez léčby rizikových faktorů, zbylí pacienti se přibližně napůl dělili do skupin primární a sekundární prevence. Sledovaní pacienti byli intervenování dohromady 350 lékaři, především lékaři primární péče - 69%, dále 26.2% internisty, 4.6% kardiology, za pomoci běžně užívaných molekul valsartan, amlodipin a  rosuvastatin a dále i doporučeními stran nefarmakologické léčby (dieta a pohyb).

V úvodu sympozia, které se konalo tento týden na Kardiologickém kongrese v Brně, zdůraznil prof. Vítovec, že výskyt srdečního selhání má stoupající tendenci. Odhaduje se, že do roku 2030 bude srdeční selhání v USA postihovat 3 % celkové populace. Péče o nemocné s pokročilými formami srdečního selhání je velmi nákladná, nejvyšší finanční nároky jsou spojeny s opakovanými hospitalizacemi těchto nemocných, a proto je důležitá snaha o snížení morbidity těchto nemocných. Epidemie srdečního selhání je problémem zejména vyspělých zemí, kam bezesporu patří i Česká republika. Data o problematice srdečního selhání u nás přednesl prim. Vojtíšek. Odhaduje se, že v České republice trpí symptomatickým srdečním selháním 0,4 % - 2 % celkové populace.

V British Medical Journal byl nedávno publikován článek (M.Kuster et al), který se zabýval nadužíváním volně dostupných nesteroidních antirevmatik maratónskými běžci. Studie byla prováděna dotazníkovou metodou v rámci Bonnského maratónu/půlmaratonu v roce 2010, dotazník použitelně vyplnilo 56% z účastníků (tj. 3913 ze 7048). Odpovědi překvapily, neboť téměř polovina z účastníků (1931), která odpovídala v dotazníku, požila nesteroidní analgetikum před, během nebo těsně po závodu. Jednalo se o zkušené závodníky, neboť 87% z nich se již dříve účastnilo maratónu.

54% z analgetik bylo pořízeno sportovci bez lékařského předpisu, častěji šlo o ženy (61% z účastnic) ve srovnání s 42% u mužů. Nejčastěji užívaným analgetikem byl diclofenac (47%) a dále ibuprofen. 11% z těch, kteří si vzali diclofenac volilo dávku nad 100 mg, u ibuprofenu dokonce až 43% požilo dávku nad 800 mg.

Představitelé farmaceutického průmyslu na konferenci v Londýně prohlásili, že vlna krátkodobých úspor na výdajích za léky (v celé Evropě jde; až o 7 mld. euro)ve finanční krizí zmítaných zemích jako jsou Řecko, Itálie, Španělsko či Portugalsko ve svém důsledku vede k nárůstu nákladů za léčbu pacientů. Ti, kterým jsou odepřeny inovativní medikamenty, stojí především na nemocničních výdajích nakonec 4x více než kolik se ušetřilo na výdajích za léky. Například v Řecku jsou nyní ceny za léky až o 20% nižší než v druhé nejlevnější evropské zemi, a tak dochází k reexportům až 25% do země importovaných léků. Proto až 50 výrobců zastavilo nebo plánuje zastavení vývozu svých léků do Řecka.

V roce 2012 v USA poprvé došlo ke změně trendu a celkový trh tzv. tradičně předepisovaných léčiv, tj. např. k léčbě cholesterolu a hypertenze, klesl ve srovnání s předchozím rokem o 1.5%.