Blog

Pojištění právní odpovědnosti za chybu při výkonu povolání je dnes již běžnou součástí žádosti, a to např. i při půlroční stáži ve velké nemocnici. Vzniká mnoho situací a interakcí v rámci zdravotnického týmu, jejichž právními důsledky se zabýval v publikaci nakladatelství Verlag Dashöfer, Vedení lékařské praxe, známý právní expert JUDr. Jan Mach. Otázky jaký je rozsah odpovědnost nadřízeného nebo naopak osoby v přípravě na samostatný výkon zdravotnického povolání by měla zajímat snad každého z nás působícího ve zdravotnictví.

Odpovědnost řídících pracovníků (ředitelů a náměstků zdravotnických zařízení, primářů) se řeší v případě jejich chybného rozhodnutí vedoucího ke škodlivému následku.

Minulý týden proběhl v Praze tradiční a velmi kvalitní seminář, pořádaný Klinikou Kardiologie IKEM za podpory firmy Medtronic. Jeho cílem bylo seznámit hosty s novinkami v oblasti nových mimokoronárních intervencí (MUDr. Michael Želizko, CSc.), moderních zobrazovacích metod (MUDr. Radka Kočová) a současných možností implantabilních přístrojů v arytmologii (Prof.MUDr. Josef Kautzner, CSc.).

V IKEM podle MUDr. Želízka provedli v posledních 3 letech TAVI (transkatetrové implantace aortální chlopně) u 62 pacientů se 100% 30denním přežíváním a 97.5% ročním přežíváním.

Na to nelze najít snadnou odpověď. Ve světě, kdy hospodářská situace hraje ústřední roli, je pozice lékaře nesnadná. Lékař musí být odborník, který si zachová lidský přístup a přitom dokáže spořit peníze z pojišťoven.  Profesor Klaus Dörner ve své knížce Dobrý lékař konkrétně touto otázkou zabývá. Odpověď je podle něj nejednoznačná, každopádně dodává, že každý lékař o svém působení přemýšlí, a tak formuje své postoje i jednání.

Zajímavou kategorii bezesporu představují studenti medicíny. Ti jsou charakterističtí tím, že jsou plní ideálů, výdělek a jiné materiální výhody plynoucí z vykonávání medicíny jsou pro ně sekundární. Zajímavé je si vyslechnout názory studentů na konkrétní vlastnosti, kterými by měl dobrý lékař oplývat. Měl by být empatický, naslouchající a kompetentní.

Podstatnou součástí medicíny bude v budoucnu tzv. cílená medicína, nebo-li precision medicine, což je pojem, který se objevil v článku únorového čísla New England Journal of Medicine „Preparing for Precision Medicine“. Ve své podstatě se jedná o synonymum k personalizované medicíně, o které se mluví již několik let (viz. náš článek z ledna 2010 Budoucnost medicíny = Personalizovaná medicína) a která se mnohým z nás stále jeví jako neskutečně vzdálená.