Blog

Podle metaanalýzy uveřejněné minulý týden v British Medical Journal nadměrná konzumace rýže opravdu vede k diabetu. Toto tvrzení platí především pro Asiaty, tj. převážně čínskou a japonskou populaci, a týká se to diabetu mellitu II.typu.

Objevení a využití rýže jako potraviny se datuje již k 7. tisíciletí před naším letopočtem. Představuje nejvýznamnější složku stravy více než poloviny světové populace, žijící převážně v nejlidnatějších zemích světa (Čína, Indie, Japonsko).

Autoři studie zdůrazňují, že pozitivní vztah ke vzniku diabetu má tzv. bílá rýže. Tento druh prochází zpracováním, na jehož způsobu závisí tzv. glykemický index, který určuje rychlost využití glukózy v těle z dané potraviny.

Podle NEJM (Major Trends in the U.S. Health Economy since 1950) došlo k podstatnému zlepšení zdravotního stavu americké populace. Toto zlepšení bylo podložené významným pokrokem v oblasti vědy a technologií, což ovšem vedlo k velkému nárůstu vydávaných prostředků za zdravotní péči.  

V USA se vedou živé diskuse, zda nárůst výdajů z 4.6% HDP v roce 1950 na více než 17% HDP v roce 2009 odpovídá přiměřenému nárůstu střední délky života z 69.8 let v roce 1960 na 78.2 v roce 2009. Existuje srovnání s Jižní Koreou nebo Japonskem, kdy se v těchto zemích ve stejném období střední délka života prodloužila o 15.2 respektive o 27.9 let. Dramatický nárůst výdajů je patrný, pokud je vyjádřen v ročních výdajích v dolarech na obyvatele podle parity kupní síly – 148 dolarů v roce 1960 oproti 7960 v roce 2009.

Čína zažívá v posledních 30 letech dramatické změny charakterizované ekonomickou liberalizací, prudkým hospodářským růstem a masivní urbanizací obyvatelstva. Po dlouhou dobu nebyly tyto změny reflektovány v organizaci poskytované zdravotní péče, což postupně začalo ohrožovat i samotný hospodářský růst a významně se prohlubovala propast mezi dostupností zdravotní péče regionálně (rozdíl mezi rozvinutým východem oproti centrální a západní Číně, na venkově a ve městech). V roce 2001 představovaly přímé platby obyvatelstva 60%, čímž se lékařská péče pro mnohé stala zcela nedostupná.

To vedlo ústřední čínskou vládu po roce 2000 (jedním z důvodů bylo i nezvládnutí epidemie SARS  v roce 2002) ke snaze reformovat čínské zdravotnictví s cílem dosáhnout plošného pokrytí všeobecným zdravotním pojištěním v roce 2020.

Dr. Ariel Roguin z Technion Israel Institute of Technology v Haifě v lednovém čísle EuroIntervention upozornil na nebezpečí zvýšeného rizika tumorů v levé polovině mozku u intervenčních kardiologů a radiologů. Dohromady se mu podařilo shromáždit 9 případů pracovníků katetrizačních laboratoří s praxí od 14 po 32 let, z nichž bylo 6 intervenčních kardiologů (3 byli radiologové).

Ti mají největší radiační zátěž za všech lékařských profesí a ohrožena je zvláště nechráněná oblast hlavy. Radiační zátěž na oblast hlavy je ročně mezi 20 až 30 mSv, 2x více je zatížena levá polovina hlavy než pravá a zároveň je zátěž 10x větší než u celého těla.