Blog

Do roku 2020 bude potřeba 74 tisíc nových lékařů

17. 8. 2011

V souvislosti se strukturálním zákonem o péči chce spolková vláda odstranit nedostatek lékařů. Že je s nedostatkem lékařů potřeba něco dělat, potvrdil na tiskové konferenci i Spolkový svaz zdravotních pojišťoven. Statistické údaje, vyplývající z minulého roku, vyvolávají obavy.

Průměrný věk smluvních lékařů se v minulém roce zvýšil ze 46,6 na 52,2 let, jak uvedl předseda představenstva KBV Andreas Köhler. Podíl lékařů nad 60 let vzrostl za stejné období z 6,7% na 13,5%. „Do roku 2020 skončí kvůli vysokému věku až 66 830 kvalifikovaných lékařů.“ Vzhledem k tomu, že se již dnes německé zdravotnictví potýká s nedostatkem lékařů, tak KBV očekává, že do roku 2020 bude třeba nahradit 74 000 lékařů.

Je Holandsko ten správný příklad pro české zdravotnictví?

9. 8. 2011

Minulí i současní vládní reformátoři systému zdravotního pojištění se opakovaně vyjádřili obdivně o holandské reformě z roku 2006. Své zastánce si tato reforma našla i mezi republikánskou opozicí v americkém Senátu, kde má sloužit jako vzor k reformě stávajícího systému Medicaid. Pro nás budou nepochybně zajímavé některé myšlenky a zkušenosti s její realizací v praxi, tak jak je přinesl K.G.H. Otma a spol. v červencovém čísle NEJM v článku Managed Competition for Medicare? Sobering Lessons from the Netherlands.

Zdravotní pojištění je v Holandsku povinné a zdravotním pojišťovnám není umožněno odmítnout tzv. drahé pacienty. V systému existuje přerozdělování prostředků podle rizikovosti populačních skupin, které brání selekci „výhodných pacientů“.

Srovnání OECD: Češi platí za zdravotnictví málo. Lépe jsou na tom jen Dánové

5. 8. 2011

Česká vláda získala další argument k postupnému zvyšování spoluúčasti pacientů na zdravotním systému. Z porovnání 34 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyplynulo, že Češi platí ze svého společně s Dány nejméně.

Češi nevydávají ze svých peněženek až tolik peněz, aby se podíleli na úhradě nákladů na zdravotní péči. Tedy alespoň ve srovnání s 34 zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Údaje vyplynuly z tabulek OECD, podle nichž Česko patří s 16,6 procent k zemím s nejnižším podílem soukromých výdajů na zdravotnictví. Uvedená data se nyní skvěle hodí současné vládní koalici, která tvrdí, že je třeba v horizontu tří let zvýšit spoluúčast českých pacientů na 22 procent.

Jaká nebezpečí na nás číhají v potravinách?

2. 8. 2011

Reinhardt Burger z Institutu Roberta Kocha minulý týden oznámil konec epidemie způsobené bakterií EHEC O104:H4, která převážně v severním Německu připravila o život 50 osob. Stalo se tak poté, co  se začátkem července vyskytl poslední případ tohoto onemocnění s třítýdenní inkubační dobou. Celkový počet případů vystoupil až na 4321 pacientů, z toho u 852 byl diagnostikován hemolyticky-uremický syndrom (HUS). Za nejpravděpodobnější zdroj této bakterie byly po několika peripetiích Evropským úřadem pro bezpečnost potravin označeny klíčky pískavice, původem z Egypta.

Tento mediálně dokonale pokrytý případ jenom potvrdil, že v potravinách se stále skrývají hrozby, které například podle časopisu Health Affairs způsobí  každoročně v USA úmrtí až 3000 pacientů. Přes  47 miliónů pacientů se každoročně nakazí  bakteriální či virovou infekcí přenesenou potravinami, z nich 120 tisíc pacientů je hospitalizováno.

Červen 2011: Novinky z farmaceutického průmyslu

27. 7. 2011

Unicef (United Nations Children´s Fund) se rozhodl zveřejňovat ceny, za které nakupuje vakcíny. Unicef je největším nákupčím dětských vakcín, za které vydal loni  757 miliónů dolarů. 2,5 miliardami dávek bylo očkováno až 58% celosvětové dětské populace v 99 zemích světa, kde má Unicef očkovací programy. Cílem je kromě zvýšení transparentnosti samozřejmě i tlak na pokles cen. Z toho nemají podle listu New York Timese radost výrobci, kteří nevítají zvěřejnění cen s nadšením. Nakonec však se zveřejněním cen souhlasili všichni s výjimkou Novartisu, který cenu označil za součást obchodní strategie.