Blog

Po nástupu nového ministra zdravotnictví MUDr.L.Hegera několikrát zaznělo, že prioritou následujícího období bude elektronizace zdravotnictví. Tento pojem se stal rovněž v USA jednou z hlavních propagovaných novinek dlouho diskutované Obamovy reformy. A v USA už také došlo k přijetí legislativy (tzv. The Health Information Technology for Economic and Clinical Health Act - HITECH), která poměrně přesně definuje proces implementace elektronicky vedené zdravotní dokumentace (electronic health record - EHR) a hlavně podmínky podpory financování celého procesu. Deklarovaným cílem této elektronizace zdravotnictví je zlepšení kvality poskytované zdravotní péče.

Studie uveřejněná v minulých dnech v British Medical Journal srovnávala vývoj mortality na karcinom prsu u žen v letech 1989 a 2006. Kromě celkového trendu porovnávala i vývoj mortality v různých věkových skupinách: u žen pod 50 let, v rozmezí mezi 50-69 lety a nad 70 let. Autory hlavně zajímalo, jakým způsobem se do úspěšnosti léčby měřené mortalitou promítl  pokrok medicíny v 90.letech minulého století. V této době byly zavedeny plošné screeningové mammografické programy, byla zavedena efektivní hormonální a chemoterapeutická léčba karcinomu prsu, výrazně pokročila radioterapie a chirurgie tohoto onemocnění.

Prezidentka WHO, Margaret Chan, oficiálně ohlásila 10.srpna konec pandemie chřipky H1N1. Pandemie, která vyvolala mnoho otázek a diskuzí, zvláště pak ohledně otázky jejího možného nekorektního vyhlášení pod vlivem zájmů farmaceutického průmyslu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo celosvětově v důsledku infekce virem H1N1 18 500 lidí.WHO však uvedla, že v této tzv. post-pandemické fázi nebezpečí infekce stále trvá a dokonce  může dojít k jejímu opětovnému vzplanutí, i když zřejmě pouze v lokálním měřítku (viz. Nový Zéland).

Přinášíme vám další zajímavé informace o fungování zdravotnické péče u našich západních sousedů. Jaké operace jsou nejčastější, jaké bývají nejběžnější příčiny hospitalizace, jak se změnila délka hospitalizace pacientů v nemocnicích apod.

Z aktuální zprávy „Barmer GEKu" vyplývá, že operace kyčelních a kolenních kloubů představuje zhruba 2% výdajů ze zákonného nemocenského pojištění (GKV). Pacienti si nechali v uplynulém roce nasadit přibližně 209 000 kyčelních kloubů a asi 175 000 kolenních protéz. V posledních 7 letech se zvýšil počet operací kolena o 52% a počet operací kyčle o 18%.

Studie berlínské European School of Management and Technology varuje před výraznou a zároveň  plošnou redukcí cen léků, ke které v posledních měsících dochází v několika zemích. Hrozí totiž, že by se mohl zastavit vývoj nových léků. Současné systémy stanovení úhrad, zejména tzv. Internal reference pricing, jsou používané v mnoha zemích Evropské unie a vedou k poklesu hodnoty portfolia léků jednotlivých farmaceutických firem až o 10-20%. Stávající modely úhrad upřednostňují léky „průlomového" charakteru před léky, které přinášejí vylepšení vlastností již dříve úspěšně používaných preparátů. Studie spíše doporučuje podporovat léky typu „nejlepší ve své třídě" před těmi tzv" průlomovými".