Blog

Pokud se u nás bude realizovat plán na omezení počtu akutních lůžek bude nezbytnou součástí tohoto procesu i zvýšení efektivity práce v našich nemocnicích. Situace se bude podobat tomu, co dnes řeší v USA. Tam je však snaha o účelné využití nemocničních kapacit dána obavou z přetížení systému daným prudkým nárůstem počtu zdravotně pojištěných Američanů v případě, že se uskuteční Obamova reforma zdravotní péče. A to v situaci prodlužující se délky života spojené s dalšími nároky na výdaje na zdravotní péči. V USA jsou navíc velké obavy z důsledků epidemie obezity, která tuto zemi postihla.

Jak řešit zastropení finančních prostředků, zvýšeného počtu pacientů a omezení lůžkových kapacit?

V British Medical Journal byla nedávno uveřejněna metaanalýza, která se zabývala rizikem recidivy hluboké žilní trombózy dolních končetin (HŽT DK) a to s ohledem na pohlaví a na přítomnost spoluvyvolávající příčiny s následným dopadem pro léčebnou strategii. 

U mužů a žen je podobné riziko vzniku  trombembolického onemocnění s incidencí cca 1/1000 obyvatel (z toho 1/3 jsou plicní embolizace). U mužů se však odhaduje 1,5-2,5x vyšší riziko recidivy tohoto onemocnění, které postihne podle odhadů až 20-30% pacientů v období 5 let následujícím po první manifestaci tohoto onemocnění. Dále se odhaduje, že u cca 50% HŽT trombóz absentuje klinický rizikový faktor (viz.dále).

Americká soukromá nadace Commonwealth Fund, která dlouhodobě zkoumá zdravotnické systémy, zvláště jejich efektivitu v zajišťování zdravotní péče, publikovala svoji každoroční analýzu. V ní byly rozebrány zdravotnické systémy 11 zemí ( Austrálie, Kanady, Francie, Holandska, Německa, Norska, Nového Zélandu, Švédska, Švýcarska, Velké Británie a USA). Cílem bylo zjistit, jak podoba organizace zdravotní péče ovlivnila její dostupnost a cenu a to s ohledem na různé příjmové skupiny obyvatelstva.

Stát by měl mít podle poslance ODS možnost účinně zasáhnout v situaci, jako byla hrozba odchodu 3800 lékařů v odborové akci Děkujeme, odcházíme.

České zákony by se podle poslance ODS Borise Šťastného měly změnit tak, aby jakékoli výpadky v poskytování péče ze strany zdravotníků byly v krizové situaci považovány za trestný čin. Stát by měl mít možnost účinně zasáhnout v situaci, jako byla hrozba odchodu 3800 lékařů v odborové akci Děkujeme, odcházíme. Měl by dostat právo požádat alespoň vybrané zdravotníky o přechod do zvláštního režimu, jako je to v Izraeli či USA.

"Jsem přesvědčen, že bude nutné, abychom přijali takové změny našich zákonů, aby v případě krizového stavu jakékoli výpadky na úrovni zdravotníků byly do budoucna považovány za trestný čin," řekl v úterý předseda sněmovního zdravotního výboru na semináři Kvalita očima pacientů.