Blog

Heger chystá čistky ve VZP. Chce omezit vliv politiků na zdravotní pojišťovnu

11. 4. 2011

Omezit vliv politických stran na vedení největší české zdravotní pojišťovny chce ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ti, kteří na činnost VZP dohlížejí, by za to navíc měli nést také hmotnou a trestní odpovědnost.

Místo v kontrolních orgánech VZP by si od roku 2013 rovným dílem rozdělili zástupci státu, pojištěnců a zaměstnavatelů. Celkem by jich bylo podle společného návrhu Národní ekonomické rady vlády a ministerstva zdravotnictví jen devět.

Nyní přitom zasedá v dozorčí a správní radě dohromady 43 lidí. Politici mezi nimi převažují. Kromě současných a bývalých zákonodárců jde také o regionální politiky. VZP na jejich odměny vyplatí kolem 15 milionů korun ročně.

Struktura sítě zdravotnických zařízení a jejich pracovníků v ČR v roce 2009

7. 4. 2011

Koncem roku 2009 tvořilo síť zdravotnických zařízení v ČR 27 959 subjektů, z toho více než 19 824 samostatných ordinací (oproti předchozímu roku nárůst o cca 120).

Ve všech zařízeních pracovalo v přepočtu na celé úvazky téměř 45 200 lékařů ( v roce 1970 21 969) a zhruba 106 800 sester a porodních asistentek (tzv. zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí - ZPBD).

V průměru připadalo v ČR na 1 lékaře 233 obyvatel.

Jak ovlivnit Jet Lag syndrom?

4. 4. 2011

V dnešním globalizovaném světě je překonávání velkých vzdáleností a mnoha časových pásem pro ty, kteří se nebojí letadel skoro samozřejmostí. Uvádí se, že každoročně až 30 miliónů Američanů překročí vzdálenost 5-ti a více časových pásem. Někteří se však velmi potýkají se syndromem, který se nazývá jet lag. Je to v podstatě spánková porucha vzniklá překračováním časových pásem rychleji než je schopnost organizmu reagovat příslušnou změnou nastavení svého biorytmu. Centrum, tzv. cirkadiálního rytmu sídlí v suprachiasmatické oblasti hypotalamu, je synchronizováno na cyklus den-noc. Znovunastavení nebo-li resetování endogenních signálů udržujících bdělý stav a naopak nástup a kvalita spánku je otázkou několika dnů.

Je přípustné pacientovi zamlčet některé informace?

31. 3. 2011

New England Journal of Medicine se tomuto důležitému tématu věnoval v minulém roce v článku Witholding Information from Patients – When Less is More (Ronald M. Epstein a spol.). Zde přinášíme několik klíčových myšlenek obsažených v článku.

Autoři úvodem zdůrazňují význam pravdivého a co nejúplnějšího sdělení zjištěných skutečností lékařem pacientovi nezbytné pro to, aby mohl se svojí nemocí aktivně bojovat. Toto je podstatou široce uznávaného etického principu autonomie. Zároveň je však potřeba další ze 4 základních principů a to princip beneficience, tj. kladného vztahu k pacientovi se snahou mu maximálně pomoci a hlavně princip non-maleficence, kdy je potřeba se vyhnout nejčastějším prohřeškům lékařů vůči pacientům.

Lékařské platy v USA po ukončení rezidentury

28. 3. 2011

Americký měsíčník Health Affairs nedávno uveřejnil výsledky průzkumu provedeného u lékařů, kteří ukončili svoji rezidenturu ve státě New York a který se týkal převážně platových podmínek v jejich prvním zaměstnání. Ukončení rezidentury lze u nás přibližně přirovnat  k získání specializované způsobilosti v oboru, tj. podle oboru 10.-12. rok od zahájení lékařského studia. Od té chvíle je lékař v USA, ale i u nás, již plně odpovědný za svoji práci a pracuje zcela samostatně.