Dr. Yoram Blachar, prezident World Medical Association (WMA), uvádí ve svém článku v souladu s prohlášením WHO toto: „Rozdíly v úrovni poskytování zdravotní péče nás stojí mnoho lidských životů".
Dědění lékařské praxe je třeba rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu budou tvořit takové lékařské praxe, které jsou provozovány obchodními společnostmi. Obecně lze říci, že v těchto případech smrtí fyzické osoby - lékaře, který je v postavení buď statutárního orgánu takové obchodní společnosti a nebo jejím společníkem tzn. v podstatě vlastníkem či spoluvlastníkem takové obchodní společnosti nemusí vždy dojít k zániku společnosti a tím i lékařské praxe a obchodní podíl na společnosti se tak stává předmětem dědického řízení.
Podle odhadů našich předních ekonomů (viz. článek Ekonomické výhledy: Délka ekonomické recese) potrvá období recese nejméně do konce roku 2009 s dalším velmi nejistým vývojem. Propad příjmů zdravotnch pojišťoven je realitou a je podmíněn narůstajicí nezaměstnaností, jednou z charakteristik současné krize. Ač je zdravotnictví citlivou politickou otázkou s potenciálem rozhodovat volební klání (viz. krajské volby v roce 2008), lze s jistotou očekávat dopady i zde neboťvýznamný rozsah stávající krize potvzuje většina ekonomických parametrů. A nezabrání tomu zřejmě ani níže uvedená opatření.
V průběhu posledních 25 let klesá v USA počet lékařů vlastnících privátní praxi přibližně dvouprocentním tempem ročně. Lékaři se postupně přesouvají do pozic lékařů-zaměstnanců. Počet lékařů primární péče v samostatné praxi klesl z 54.3% na 51.8% celkového počtu, vývoj u privátních specialistů byl ještě zřetelnější z 58.1% na 47.3%, obojí porovnání let 1997 a 2005. Počet „malých" praxí klesl mezi lety 1996 a 2004 o cca 15%.
Evropské dokumentační středisko v roce 2006 zdokumentovalo, že v České republice mělo k dispozici internet 75% lékařů, z nichž ho ke své práci využívalo 68% (v roce 2002 byl internet dostupný pro 58% lékařů, z nichž pro práci ho využívalo 42%). V dubnu 2008 provedla Evropská komise celoevropský průzkum, podle kterého 87% evropských praktických lékařů používá počítač, z toho má 48% širokopásmové připojení. Tento výzkum potvrdil značné rozdíly ve využívání informačních technologií mezi lékaři, nejvíce je používají v Dánsku 91%, nejméně v Rumunsku okolo 5%.