Možná i vy patříte k těm, kteří si francouzského lékaře ve své praxi představujete tak, jak ho znáte z francouzských filmů. Klidná čtvrť, měšťanský dům a ordinace spíše připomínající advokátní kancelář a v ní elegantní a klidně vypadající lékař. Odpovídá naše představa skutečnosti?
Naše doba si žádá zvyšování efektivity a to nejlépe za co nejmenší cenu ošetření. Léčba postavená na důkazech však prokazatelně zvyšuje časové nároky na lékaře. Ve všeobecném lékařství se navíc zřejmě nejvíce projevuje prodlužování střední délky života a značná polymorbidita pacientů. Tlak na efektivitu by tedy mohl vést ke snaze ve stejné době vyšetřit větší množství pacientů a v důsledku toho zkracovat délku návštěvy. Již dřívější práce potvrdily očekávané a to, že spokojenost pacientů se zvyšuje s délkou návštěvy. Naopak nespokojený pacient má horší adherenci k léčbě.
Při počtu registrovaných sportovců má tato otázka nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady. Jen fotbalový svaz v ČR má přes půl miliónu registrovaných fotbalistů. Z dostupných literárních údajů je roční mortalita u sportovců 1,5/100 tisíc (sportujících) obyvatel (Maron, 2009).
Při počtu registrovaných sportovců má tato otázka nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady. Jen fotbalový svaz v ČR má přes půl miliónu registrovaných fotbalistů. Z dostupných literárních údajů je roční mortalita u sportovců 1,5/100 tisíc (sportujících) obyvatel (Maron, 2009).
Tento objev publikovaný začátkem února v New England Journal of Medicine má potenciál zásadně změnit přístup k pacientům ve vegetativním stavu, o kterém se myslelo, že již není spojený s myšlenkovou aktivitou mozku. Může však také změnit přístup i středního ošetřovatelského personálu k takto nemocným pacientům, kteří na první pohled nedávají najevo žádné známky duševní nebo motorické aktivity.